TOPlist

Vzdělání a Islám pro neslyšící"


"Vzdělání a Islám pro neslyšící"
Někdy se skupině lidí nedostane Islámského vzdělání. Toto vzdělávání by potřebovali také neslyšící Muslimové. Má hodně přátel, kteří jsou sami neslyšící Muslimové. Zabýval se jejich zkušenosti, jak poznali Islámu.
Vyjiměčnou událostí pro neslyšící Muslimovi, provětší vztah ke koránu neslyšících Muslimů, avšak se Islámské vzdělání nedostali, neboť tito neslyšící Muslimové neznají texty pro duchovnu. Adekvátní vzdělání učívo se nedostali. Cítili se, že jsou chyba něco. Od svých rodičů dobře znali, že jsou pravidelná shromáždění, kde se vyučuje společně s neslyšící Muslimy, avšak předpokládá, že neslyšící Muslimové od rodičů či pedagogů nesprávné pochopí koncept Islámu, který je vhodný pro neslyšící Muslimy, učení Koránu. V arabštině je přilíš obtížný pro neslyšící děti, nerozumí mu.
Ale neslyšící děti se nevyučují vyrovnání slyšící děti. Neslyšící děti vyrostou a nerozumí, proč se musejí modlit v kleče tváří k zemi. Nevědí, co to je Iman, proč se shromaždili a nerozumí mluvicímu knězi během náboženského obřadu.
Někteří neslyšící Muslimové se rozhodli pozměnit, protože jiné náboženství lepé možnosti služby pro neslyšící, kostely mají vlastního tlumočníka pro znakový jazyk, ale duchovní Mosques nenabízí neposkytovat tlumočníky pro žádné neslyšící lidé, kteří by se sešli na shromažděné. Někteří Muslimů nenavštěvují měšitu během pátku, protože nerozumí mluvicímu duchovnímu.
Někteří neslyšící Muslimové navštěvují školu pro neslyšící děti v Islámském státě, ale školu tam nepodporuje výuka arabsky. Všichni učitelé měli nízké nároky na své studenty. Je pravda, že neslyšící lidé jsou dost chytří a jsou schopné přijmout vyučování Islámu, pochopit jak se modlit, mohou číst Korán, aby mu rozuměli.
Učitelé i rodiče Muslimských neslyšících děti potřebují vědět, že jejich děti jsou dost chytří a jsou schpné naučit se stejné jako slyšící děti, je hodně neslyšících Muslimů, kteří překonají očekávání se schopnosti vzdělání.
Neslyšící Muslimové žijí v exilu v Americe a někteří neslyšící Muslimů dostanou trvalý pobyt jako občané USA. Jen náhodou se neslyšící Muslim narodí v Americe, jeho rodiče jsou v jiné země.

"Nedošel k nerozumění Islámu". Neslyšící hoch šel u pěstouna, když se jejiho rodiče přestěhovali do jiného města. Po skončení školy se podíval na své rodiče. Škola nebyla zcela dobrá. Taky nevystudoval moc dobře. Jejiho pěstouni a rodiče jsou Muslimové, ale nevysvětlují vůbec Islám. Když si Muslimova rodina zvykne, měla dodržovat zákony Islámské, všichni se modlí každodenně alespoň pětkrát nebo víc. Její neslyšící syn stojí před dveřmi měšity. Jeho otec si ho všiml, ihned se ho dotkl na rameni. Otočil se a díval se na otce. Ten řekl,, No, tys neslyšící, nemluvíš" a ,,nesmíš jít k modlitbě". Neslyšící chlapec se cítil tak trápně, protože neuměl ani slovo. Jejiho matka se snažila vést syna, aby mohl dostát vzdělávání. Cítil se jako Muslim a pořád se chce učit Islámu. Zatím se nemodlí, protože nerozumí žádnému duchovnu.

Studoval arabštinu na Kuwajtské speciální škole pro neslyšící v Kuwajtu. V této institucí použili absolutní komunikaci. Ale vzdělání tam bylo na nižší na úrovni. Islamští pedagogové měli nižší očekavání, jak úspěch, tak neúspěch. Vysvětlující učitel dějepisu, vkládal o Mohammedovi, jak se modlí, ale s učitelem si moc nerozuměli. Pořád nemůže dočíst Korán.
Škola potřebuje šetřet, zda neslyšící žák nemá například dysgrafii a podobně. ""Proč nemůže číst ani psát v arabštině?" Potřebuje mít dobré ho experimentu, aby to pomůže prozkoumat, jak nedorozumění, tak dorozumění.
Školní knížky jsou také potřeba se změnami, doplňky, s ilustracemi, aby se zlepšilo porozumění osvojenému čtení. Pokud se rodiče narodí neslyšící dítě, potřebují kurs znakového jazyka, potom můžou ukázat dětem Islám.

Poprvé navštivíl privatní orální školu pro neslyšící v Britanii. Vzdělání bylo dobré a tito učitelé mu dávali větší náději jako první neslyšící Muslim.
Odmalička se vůbec neučilo Islám. Teprve na Gallaudetově univerzitě ve Washingtonu, D.C.ho navštivili, kde se potkal s nějakými neslyšícími Muslimi a ostátní ho mohli pomoci vysvětlit Islám. Také se zúčastnil početných seminář a měl svého aktivního vyprávěc Islámu během celého roku. Byl překvapen, že zde existují skupiny neslyšících Muslimů, že jsou inteligentní. Sami zvládnou číst a často přednášejí Koránu. Pak však našel sám neslyšící Muslim, který je poprosil, aby se mu nejvíce věnovali v učení, aby v něm probudili chuť k vzdělání Koránu, aby měl silnější motivaci. Sám poděkoval o Gallaudetově univerzitě, za vzdělání moc ho neovlivnilo, protože rodina jsou slyšící.
Později svou maminku požádál, aby se s ním učila, jak se modlit. Jeho maminka mu jednou poslala dopis, který byl úplně v arabštině a i s latinským slovníkem. Obdržel ho, jak se otevřel dopis. Snažil se učit slovo, který dočíst a nerozuměl, učil se opakovaně a opakovaně během prazdnin. Nejprve bylo to nejhorší naučit se zpaměti slova, která patří duchovnu. Několik let se cítil lepé. Pravidelně se chodil modlit. Jeho rodina měla špatně svědomí, jak mu nevěnovala naučit ho Korán, neboť jejich syn byl neslyšící, ale nemluvňatý.

Chodil do školy pro neslyšící v Teheránu, v Iránu, kde dokončil devátou třídu. Vzdělání nebylo velmi dobré, ale byl nadšen, protože měl dobře rodiče, kteří doplňili jeho vzdělání.
Cítil se, že má adekvátní ználosti Islámu, ale pořád se učil. Škola ho nevyučovala. Sám stále studoval a také se bavil o duchovnu. Rád by zkoumál dějepis Islámu, jak srovnávat mezi Islámským a Žido-křestanským náboženstvím. Našel výborného povídkáře, který mu vyprávěl o Islámu a měl na něj velký vliv. Myslel, že v měšitě potřebujeme tlumočnika, že znakujeme a můžeme vyučovat Islám.
Rovněž tito učitelé mohli být citlivější na potřeby neslyšících děti, ale i je méně zneužívat. Neslyšící děti potřebují vyučovat hodně literaturu a také povzbuzovat znakový jazyk.

V Somálsku, když mu byly čtyří roky, jeho matka ho vzala do školky, kde seděl potichu na pravé straně třídy. Jeho černošský učitel věnoval pozornost žákům, ale nevšiml si ho. Taky neuměl znakový jazyk, proto kumunikaci s neslyšícím žákem byla obtížná. Když chtěl něco říci, chlapec vůbec nerozuměl. Neslyšící žák na učitele koukal, ale nerozuměl co říkal. Učitel se moc snadl a toužil, aby se neslyšící žák stal zdárným. Několik měsíců později učitel ho vysvětloval nové učivo, ale komunikační problémy měli oba. Neslyšící žák mamince řekl, že nebude chodit do školy, protože s učitelem vůbec nerozuměl. Jeho maminka se rozhodla vzít ho pryč ze školy. Později matka našla školu pro neslyšící v Kuwajtu. Rozhodla se ho posílat do Kuwajtu, protože chtěla, aby dostal náboženské vzdělání.
Když chodil do školy, tam všechno se mu to libílo. S neslyšícími dětmi gestikuloval Arabským znakovým jazykem - prý rozuměl stoprocentně. Tam je hodně neslyšící dětí z různých států. Bohužel, že vzdělání bylo na nízké úrovni, poněvadž všichni učitelé dětem žádali jen lehčí učivo. Tak se dětí nudily. Když neslyšící žák ze Somálska absolvoval Kuwajtskou školu, sám si uvědomil, že umí málo arabský jazyk. Cítil se tím omezený. Obvinil školu, že ho nenaučila co potřeboval pro život.
Jel do Spojených států, kvůli občanské válce, která byla v Somálsku. Později našel Gallaudetovu univerzitu a byl velice překvapen, že existuje hodně učitelů, kteří ovládají dobře znakový jazyk a studenti dosažení zdárně svého vzdělání. Znakový jazyk potřebují, aby dobře rozuměli. Jeho kamarád ho šokovalo, když viděl slyšícího kněze, který uměl znakovat a naopak slyšící Muslimové neumějí vůbec znaky pro náboženství.
Nepochopil, že Muslimové komunikace se s neslyšícími vůbec nebaví? Kdyby slyšící "Imams" mohli jít na kurs znakového jazyka a učili se slovní zásobu, to předpokládá, že slyšící "Imams" znají znaky duchovní tématy, neslyšící Muslimové navštěvují měšitu každý den nebo každý pátek a pak mohou rozumět.

Zdroj: Janel Muyesseroglu je neslyšící Muslim, byl velmi zkušený. Jeho projev byl na tribuně ve Washingtonu, D.C.
Předložil: Roman Lupoměský